Sponsored

Praha, 23. května 2026 – Český krypto trh má po letech volnějšího režimu první tvrdý dohledový filtr. Česká národní banka 11. února 2026 oznámila prvních šest povolení podle evropského nařízení MiCA. Ve stejné zprávě uvedla, že obdržela 248 žádostí. Poměr mezi počtem podaných žádostí a prvním veřejným výsledkem je důležitější než samotná šestice licencí: ukazuje, že krypto se v Česku přesouvá z podnikání založeného na živnostenském oprávnění do sektoru, kde bude rozhodovat dokumentace, kapitál, řízení rizik a schopnost projít dohledovým procesem.

Nejde o zákaz krypta ani o státní potvrzení, že konkrétní token je bezpečný. Jde o změnu infrastruktury trhu. MiCA zavádí jednotný evropský rámec pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve svém výkladu článku 59 uvádí základní pravidlo: služby s kryptoaktivy v EU nemá poskytovat nikdo, kdo není buď autorizovaným poskytovatelem, nebo vybranou finanční institucí oprávněnou k těmto službám podle MiCA. Pro české klienty to znamená, že otázka „má firma web a českou podporu?“ postupně přestává stačit. Klíčová bude otázka, zda má firma povolení pro konkrétní služby, které nabízí.

ČNB zasadila český zlom do přesného kalendáře. Od 15. února 2025 je podle ní příslušným orgánem pro povolování poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Tímto datem zároveň skončil dosavadní národní režim založený na volné živnosti pro nové subjekty. Firmy, které chtěly využít přechodného období, musely podat žádost do konce července 2025. Pokud to stihly, mohou pokračovat do rozhodnutí ČNB, nejdéle však do 1. července 2026.

Právě tady vzniká licenční úzké hrdlo. ČNB popsala, že v prvních měsících roku 2025 chodily jen jednotky žádostí, zatímco naprostá většina z celkových 248 dorazila až v závěru července 2025. Regulátor tak neřeší jen novou agendu, ale i nárazový příliv spisů. Žádosti podle něj posuzuje individuálně a ve lhůtách MiCA, které se mohou v některých situacích obnovovat, například při doplnění podkladů. To je suchá procesní věta, ale pro trh má praktický význam: povolení nemusí přijít rychle jen proto, že firma odevzdala žádost včas.

Pro profesionály v bankách, platebních institucích, poradenství a compliance je podstatná změna protistranového rizika. Partner, který dosud působil jako krypto směnárna nebo poskytovatel peněženek v lehčím režimu, může v příštích měsících skončit ve třech různých stavech: získá povolení, zůstane dočasně v přechodném režimu, nebo povolení nedostane a bude muset činnost ukončit. ESMA v článku 143 MiCA potvrzuje evropskou hranici přechodného režimu do 1. července 2026, případně do dřívějšího udělení nebo odmítnutí autorizace. To je datum, kolem kterého se bude lámat nabídka služeb i interní schvalování partnerů.

Pro spotřebitele je sdělení ještě jednodušší, ale snadno přehlédnutelné: licence poskytovatele není garance investice. ČNB to ve své únorové zprávě říká přímo. V licenčním řízení hodnotí poskytovatele služby, zejména jeho řízení rizik, vnitřní kontrolní mechanismy, organizaci a kapitálové zajištění. Nehodnotí tím konkrétní investici do kryptoaktiv jako bezpečnou a nedoporučuje určitý produkt. Jinými slovy: regulovaná směnárna může být lepší protistrana než neregulovaný subjekt, ale bitcoin, stablecoin nebo nový token tím nepřestává nést tržní, likviditní, technologické a podvodné riziko.

ČNB má k tomu samostatné spotřebitelské varování. Upozorňuje, že u většiny kryptoaktiv nepřezkoumává ani neschvaluje bílou knihu, neposuzuje ekonomickou stránku projektu a nezaručuje návratnost investice. Spotřebitel má zjišťovat, s kým jedná, jaká práva jsou s kryptoaktivem spojena, zda existuje reálná likvidita a zda marketing neslibuje výnos, který neodpovídá riziku. To není okrajová edukace. V prostředí licencí může část klientů mylně zaměnit „firma je pod dohledem“ za „produkt je schválený“.

Pro samotné poskytovatele MiCA zvyšuje náklady a zároveň přináší evropskou škálovatelnost. Autorizovaný poskytovatel může podle článku 59 MiCA poskytovat služby v celé Unii přes právo usazení nebo volné poskytování služeb. To je silný motiv pro větší hráče: česká licence nebo licence v jiném členském státě může otevřít širší evropský provoz. Menším subjektům ale stejný rámec nastavuje vyšší práh vstupu. Potřebují právnickou osobu, dokumentaci, kapitálové zajištění, kontrolní mechanismy a provozní procesy, které dosud nemusely mít v takové podobě.

Regulace navíc nekončí vydáním povolení. ESMA v článku 64 popisuje důvody pro odnětí autorizace, včetně závažného porušení pravidel, selhání systémů proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT), nesplnění podmínek autorizace nebo porušení pravidel na ochranu klientů a integrity trhu. Poskytovatelé mají mít i postupy pro řádný převod klientských kryptoaktiv a peněz při odebrání povolení. Pro compliance týmy je to podstatná změna: kontrola licence nebude jednorázový úkol při vstupu partnera, ale průběžná součást sledování protistran.

Prvních šest povolení proto není jen symbolické „krypto dospělo“. Je to začátek třídění trhu. Část firem bude schopna nést náklady regulovaného finančního sektoru a nabídne klientům dohledově čitelnější službu. Část se může stáhnout, spojit s větším hráčem nebo hledat jiné jurisdikční řešení. A část klientů zjistí, že služba, na kterou byla zvyklá, už po skončení přechodného režimu nebude dostupná stejným způsobem.

Český trh do toho vstupuje s nezvykle vysokým počtem žádostí. To může znamenat silný domácí zájem, ale také procesní zpoždění a nejistotu, kdo se na regulovaný seznam skutečně dostane. Pro klienta i profesionála je proto vhodné číst únorovou zprávu ČNB ne jako seznam vítězů, ale jako začátek dohledového testu. Od poloviny roku 2026 už nebude hlavní otázkou, kdo v kryptu umí rychle získat uživatele. Bude to otázka, kdo smí službu v EU vůbec poskytovat a zda jeho povolení kryje přesně tu činnost, kterou klient používá.

Sources

Tomáš Horák

Contributing writer at Clarqo.