ČNB: DIP roste rychleji než znalost rizik
Dlouhodobý investiční produkt se za dva roky posunul z legislativní novinky do běžné nabídky bank, obchodníků s cennými papíry, investičních společností a poradenských sítí. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka v květnovém komentáři uvedl, že u obchodníků s cennými papíry je v DIP přibližně 105 tisíc zákazníků a majetek se blíží 5 miliardám Kč. Stejný text zasazuje DIP do širšího růstu českého investičního trhu: obchodníků s cennými papíry je podle ČNB už 31, jejich zákaznický majetek ke konci roku 2025 činil zhruba 1,9 bilionu Kč a fondový sektor se mezi lety 2020 a 2025 posunul ze 471 fondů s majetkem 689 miliard Kč na 851 fondů s majetkem přes 2,2 bilionu Kč.
Pro spotřebitele je to dobrá i riziková zpráva zároveň. Dobrá proto, že dlouhodobé investování se dostává z okraje do hlavního proudu. Riziková proto, že daňová značka DIP může zakrýt skutečné rozhodnutí: klient si nevybírá jen daňový odpočet, ale konkrétní investiční službu, konkrétní nákladovou strukturu a pravidla pro změnu strategie nebo předčasný výběr.
Ministerstvo financí ve svém přehledu DIP a daňová podpora produktů spoření na stáří popisuje základní daňovou logiku jednoduše. Fyzická osoba si může od základu daně odečíst příspěvky na všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče dohromady až do 48 000 Kč ročně. Příspěvky zaměstnavatele jsou u zaměstnance osvobozené dohromady až do 50 000 Kč ročně. To jsou viditelná čísla, která se dobře prodávají.
Méně viditelná je druhá strana smlouvy. DIP není jeden produkt s jednou ekonomikou. Podle Ministerstva financí může obsahovat peněžní prostředky, akcie a dluhopisy obchodované na burze, podílové listy i vybrané deriváty sloužící k zajištění rizika. Prakticky tedy může vypadat jako depozitní řešení, fondové portfolio, účet s burzovně obchodovanými fondy (ETF) nebo kombinace více nástrojů. Daňový režim může být stejný, ale investiční riziko a náklady nikoli.
První otázka před podpisem proto nezní, kolik lze odečíst z daní. Zní, do čeho budou peníze skutečně investovány. U fondového DIP je podstatná riziková třída fondu, průběžné náklady, vstupní nebo výstupní poplatek a případná odměna zprostředkovatele. U ETF řešení se přidávají transakční poplatky, spread, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, úschova cenných papírů a měnové konverze. U depozitní varianty je potřeba porovnat sazbu s běžným spořicím účtem nebo termínovaným vkladem mimo DIP a zároveň započítat omezenou likviditu.
ČNB už v červnu 2024 vydala varování pro retailové investory k nákladům a poplatkům, které se výslovně týká i DIP. Regulátor připomíná vstupní a výstupní poplatky, převody, transakční náklady, měnové konverze, průběžné poplatky, výkonnostní odměny, vedení účtu i poplatky za poradenství nebo správu portfolia. Zvlášť citlivé jsou předplacené poplatky u pravidelného investování, protože mohou snížit hodnotu prvních investic a zkrátit dobu, po kterou peníze opravdu pracují.
To je jádro investorské gramotnosti u DIP: daňová úleva je jednorázový roční efekt, zatímco náklady a alokace působí každý rok. Produkt s vyššími poplatky může část daňové výhody spotřebovat dřív, než ji klient uvidí v čistém výsledku. Distribuce by proto měla klientovi ukázat nejen maximální daňový odpočet, ale i model dopadu poplatků na dlouhém horizontu a srovnání s levnější dostupnou alternativou.
Druhá otázka je likvidita. Ministerstvo financí uvádí dvě základní podmínky pro daňovou podporu: prostředky nemají být vybrány dříve než po 10 letech od vzniku DIP a zároveň před dosažením 60 let věku. Pokud klient podmínky nedodrží, o výhodu přichází a musí ji dodanit až 10 let zpětně. Výjimkou je převod celého zrušeného DIP na jiný DIP, nikoli běžný předčasný výběr.
Domácnost by proto neměla do DIP přesouvat peníze, které mohou být potřebné na rezervu, bydlení, podnikání nebo mimořádné výdaje. U mladšího klienta může dlouhý horizont dávat prostor pro vyšší akciovou složku. U klienta blízko důchodu může být stejná expozice nevhodná. Daňový obal tento rozdíl neřeší; pouze nastavuje daňové zacházení s penězi, které v něm zůstanou.
Třetí otázka je poskytovatel. Ministerstvo financí uvádí, že DIP může poskytovat banka, družstevní záložna, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond nebo obdobná zahraniční osoba oprávněná působit v Česku. Poskytovatel musí být zapsán v seznamu vedeném ČNB. Pro klienta to není administrativní drobnost, ale základní kontrola před posláním peněz.
ČNB ve svém stanovisku k DIP poskytovanému investiční společností zároveň ukazuje, že produkt má provozní pravidla, kterým běžný investor nemusí rozumět na první přečtení. Investiční společnost nemusí v rámci DIP nabízet peněžní vklad; může poskytovat jen investice do fondů. Pokud ale klient získá v DIP peněžní prostředky například prodejem podílového listu, musí zůstat v rámci DIP nebo být reinvestovány tak, aby klient nevědomky neztratil nárok na daňovou podporu.
Pro trh to znamená, že rychlý růst DIP není jen prodejní úspěch. Je to také test, zda banky, obchodníci, investiční společnosti a zprostředkovatelé zvládnou vysvětlit produkt bez zkratky “daňová sleva”. Pro spotřebitele je nejbezpečnější číst DIP jako obálku, nikoli jako automaticky výhodnou investici. Rozumné rozhodnutí začíná čtyřmi kontrolami: kdo produkt poskytuje, do čeho peníze půjdou, kolik stojí všechny vrstvy nákladů a co se stane, pokud klient potřebuje peníze před splněním pravidla 10 let a 60 let.
ČNB v Procházkově komentáři upozorňuje, že širší retail a méně zkušení investoři vyžadují robustní tržní infrastrukturu, řádnou analýzu zákazníka, vyhodnocení vhodnosti a přiměřenosti investic i srozumitelné informace včas. Právě to bude u DIP rozhodující. Počet smluv nebo objem majetku ukazuje, že produkt roste. Kvalitu ukáže až to, zda klienti po několika letech rozumějí nejen daňové výhodě, ale i portfoliu, riziku, poplatkům a ceně předčasného odchodu.
Zdroje
- ČNB, Jan Procházka: Český investiční trh roste. Roste ale i ochrana klientů?, 4. 5. 2026: https://www.cnb.cz/cs/verejnost/servis-pro-media/autorske-clanky-rozhovory-s-predstaviteli-cnb/Jan-Prochazka-Cesky-investicni-trh-roste.-Roste-ale-i-ochrana-klientu/
- Ministerstvo financí ČR, Dlouhodobý investiční produkt (DIP) a daňová podpora produktů spoření na stáří od 1. 1. 2024: https://www.mfcr.cz/assets/attachments/2024-01-31_DIP.pdf
- ČNB, K některým otázkám dlouhodobého investičního produktu poskytovaného investiční společností: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2024-25
- ČNB, Varování pro retailové investory ohledně nákladů a poplatků v souvislosti s investováním, 25. 6. 2024: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/vykon-dohledu/upozorneni-pro-verejnost/Varovani-Ceske-narodni-banky-pro-retailove-investory-ohledne-nakladu-anbsppoplatku-vnbspsouvislosti-snbspinvestovanim
Discussion
Sign in to join the discussion.
No comments yet. Be the first to share your thoughts.