Sponsored

Stavební spoření se v domácnostech často prodává samo: stát něco přidá, vklad je zákonně pojištěný a po šesti letech se peníze vyberou. Tento popis není nepravdivý, ale je neúplný. Po snížení státní podpory na 5 % z ročně uspořené částky, maximálně z 20 000 Kč, tedy nejvýše 1 000 Kč za rok, je potřeba produkt číst přes celý ceník a smluvní konstrukci, ne jen přes státní příspěvek.

Ministerstvo financí ve zprávě k vývoji finančního trhu uvádí, že od 1. ledna 2024 činí státní podpora právě 5 % z roční naspořené částky a maximálně 1 000 Kč. V závěrečném účtu kapitoly Všeobecná pokladní správa za rok 2024 stejnou změnu popisuje jako limit platný pro součet záloh státní podpory ke všem smlouvám jednoho účastníka. Raiffeisen stavební spořitelna na své informační stránce k podpoře shrnuje praktický dopad stejně: vklady se počítají jen do 20 000 Kč ročně a celkový roční strop je 1 000 Kč bez ohledu na počet smluv.

První filtr je proto jednoduchý: státní příspěvek už nemá sílu přebít špatně nastavenou smlouvu. Kdo pošle 20 000 Kč za rok, získá před zdaněním úroků a před poplatky maximálně 1 000 Kč podpory. Kdo pošle více, z pohledu státní podpory už další koruny nepřidávají. To neznamená, že vyšší vklad nedává smysl. Znamená to jen, že výnos nad podporou už musí obhájit úroková sazba, případný bonus, poplatky, likvidita a plán na budoucí úvěr.

Druhý filtr je cílová částka. U stavebního spoření nejde jen o administrativní údaj. MONETA na produktové stránce vysvětluje, že cílová částka ovlivňuje výši možného úvěru; půjčit lze nanejvýš rozdíl mezi naspořenými penězi a cílovou částkou. Současně ale připomíná, že se od cílové částky odvíjí poplatek za sjednání. V jejím sazebníku platném od 1. dubna 2025 je uzavření smlouvy o stavebním spoření za 1 % z cílové částky, maximálně 30 000 Kč. Zvýšení cílové částky stojí 1 % z rozdílu cílových částek a u přespoření smluv uzavřených od roku 2014 může být zvýšení ze strany stavební spořitelny zpoplatněno 3 % z rozdílu, minimálně 600 Kč.

To je podstatné pro člověka, který si stavební spoření sjednává jen jako spořicí produkt. Zbytečně vysoká cílová částka může prodražit smlouvu, jejíž úvěrovou kapacitu nikdy nevyužije. Naopak příliš nízká cílová částka může později komplikovat úvěrový plán nebo vést k navýšení. Starší vzdělávací text Ministerstva financí k finanční gramotnosti pracoval s příkladem šestiletého spoření 20 000 Kč ročně a ukazoval, že cílová částka má odpovídat tomu, zda klient skutečně neplánuje čerpat úvěr. Samotná čísla podpory se od té doby změnila, princip ale zůstává: cílová částka má být nastavená podle účelu smlouvy.

Třetí filtr jsou běžné poplatky. Buřinka v aktuálním ceníku pro fyzické osoby uvádí vedení účtu stavebního spoření 325 Kč ročně. Změna cílové částky a přespoření cílové částky jsou v tomto ceníku zdarma, stejně jako ukončení smlouvy před uplynutím šestileté lhůty na žádost účastníka. Modrá pyramida má v sazebníku pro fyzické osoby uzavření smlouvy zdarma, zvýšení cílové částky zdarma a vedení a správu účtu 300 Kč ročně; roční papírový výpis stojí 25 Kč, elektronický je zdarma. MONETA účtuje vedení účtu u ostatních smluv 27 Kč měsíčně, tedy 324 Kč ročně, elektronický roční výpis zdarma a poštovní roční výpis 150 Kč.

Rozdíl mezi 300 a 325 Kč ročně nevypadá dramaticky. V produktu s roční státní podporou do 1 000 Kč ale není zanedbatelný. Poplatek za vedení účtu může během šesti let odmazat zhruba dvě roční státní podpory v dnešním maximálním nastavení. Poplatek za sjednání ve výši 1 % z cílové částky je ještě citlivější: u cílové částky 300 000 Kč jde o 3 000 Kč, tedy o tři roky maximální státní podpory. Pokud je sjednání v akci zdarma, je nutné číst i podmínky akce a situace, kdy se sleva neaplikuje.

Čtvrtý filtr je likvidita. Vázací doba není technická formalita. Klient může smlouvu často vypovědět i dříve, ale ekonomika se tím mění: státní podpora se váže na zákonné podmínky a stavební spořitelna může mít v sazebníku samostatnou úhradu za předčasné ukončení. MONETA uvádí předčasné ukončení před šesti lety za 1 % z aktuální výše cílové částky; Modrá pyramida má předčasné ukončení před šestiletou dobou za 1 % z cílové částky. Buřinka má u žádosti účastníka v aktuálním ceníku tuto položku zdarma, což neznamená, že předčasný výběr zachová státní podporu. Likvidita je proto kombinace zákona, ceníku a konkrétních obchodních podmínek.

ČNB pro širší rizikové čtení připomíná, že pojištění vkladů se vztahuje na vklady u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen. Náhrada se poskytuje do 100 % pojištěných pohledávek, nejvýše do ekvivalentu 100 000 eur na jednoho vkladatele u jedné instituce. To řeší selhání instituce, ne nevhodnou likviditu pro domácnost. Stavební spoření tedy může být konzervativní nástroj pro peníze plánované na bydlení, ale není náhradou pohotovostní rezervy, kterou může domácnost potřebovat příští měsíc.

Pro poradce i klienty je důležité oddělit tři role produktu. První je spoření se státní podporou a smluvní úrokovou sazbou. Druhá je příprava na úvěr ze stavebního spoření nebo překlenovací úvěr. Třetí je marketingová obálka, kde se zdůrazní bonus či „zhodnocení až“, ale rozhodující mohou být podmínky cílové částky, termín vkladu, výpovědní doba a poplatek při změně smlouvy. Tyto role se nemají míchat do jedné věty o tom, že stát přidá tisícikorunu.

Pro spotřebitele vychází praktický checklist. Kolik pošlu za kalendářní rok a využiji strop podpory, nebo platím víc jen kvůli úroku a bonusu? Jaká je cílová částka a platím z ní procentní poplatek? Kolik stojí vedení účtu za šest let? Co se stane, když budu potřebovat peníze před koncem vázací doby? A chci někdy úvěr na bydlení, nebo jen ukládám přebytečnou hotovost?

Stavební spoření není špatný produkt jen proto, že státní podpora klesla. Stejně tak není automaticky dobrý jen proto, že na něm státní podpora zůstala. Po započtení ceníku, cílové částky a vázací doby se může stát rozumným konzervativním dílem bytového plánu. Bez tohoto plánu ale snadno skončí jako nelikvidní spoření, u kterého klient vidí tisícikorunu od státu ostřeji než náklady a omezení, která za ni platí.

Zdroje

Tomáš Horák

Contributing writer at Clarqo.