Obce u ČNB mají sazbu 3,7 %. Úspora dluhu čeká na data

Obec, která drží volné peníze na běžném účtu České národní banky, dostává podle aktuálního sazebníku Ministerstva financí za korunový zůstatek 0,00 % ročně. Nový spořicí účet podřízený státní pokladně nabízí od 1. října 2026 sazbu 3,70 % ročně. Rozdíl je konkrétní pro rozpočet samosprávy, která účet skutečně využije. Veřejně doložená úspora na státním dluhu z této novinky však zatím chybí.

Nejde o běžný bankovní úrok. Ministerstvo financí vyplácí majitelům účtů peněžní plnění nahrazující úrok a stanovuje jeho sazbu. ČNB účet vede a zajišťuje platby. Její odpovědi pro klienty uvádějí, že plnění připisuje měsíčně na účet, z jehož zůstatku se počítalo. Sazba 3,70 % je dnešní zveřejněná hodnota, nikoli příslib stejného výnosu na celé další rozpočtové období.

Likvidita zůstává samosprávě

ČNB vymezuje okruh klientů: obce, kraje, dobrovolné svazky obcí a společenství obcí. Spořicí účet není nabídkou pro občana ani pro každou právnickou osobu ve veřejném sektoru. Z účtu lze přijímat a odesílat platby, používat internetové bankovnictví ABO-K a v korunách také debetní kartu. Další běžný účet u ČNB není podmínkou. Peníze nejsou vázány jako u termínovaného vkladu, takže obec může platit přímo ze zhodnocovaného zůstatku.

To ovšem neznamená účet bez smlouvy, poplatků a provozní přípravy. ČNB podle klientských informací uzavírá pro spoření samostatnou smlouvu. Nový klient dokládá oprávnění jednat za obec a identifikaci oprávněných osob. Smlouva se uzavírá přednostně elektronicky; při elektronickém uzavření ji oprávněná osoba podepisuje uznávaným elektronickým podpisem a posílá datovou schránkou. Pokud podléhá zveřejnění v registru smluv, otevření účtu následuje po zveřejnění. ČNB uvádí obvyklou dobu otevření do dvou pracovních dnů, nikoli záruku pro každý případ.

Ceník ČNB platný od 1. října stanoví vedení korunového účtu za 10 Kč měsíčně, odchozí tuzemskou platbu přes ABO-K za 1,80 Kč a příchozí úhradu za 0,80 Kč. Samostatná část ceníku pro debetní karty uvádí 30 Kč měsíčně za kartu Mastercard Business Standard. Obec proto musí porovnat čistý přínos při vlastních zůstatcích a počtu plateb, ne pouze dvě titulní sazby. Rozhoduje také, zda přesun účtu nenaruší schvalování plateb, účetní napojení a výhled závazků.

V rozpočtové praxi nestačí vzít stav účtu k poslednímu dni měsíce a vynásobit jej roční sazbou. Příjmy z daní, dotace, mzdy a investiční faktury mění zůstatek během období. Užitečným podkladem pro rozhodnutí je proto vlastní časová řada denních zůstatků a plán velkých plateb. Obec by měla vedle nabídky ČNB postavit konkrétní podmínky svého dosavadního účtu, včetně poplatků a času potřebného k převodu platebního provozu. Samotný sazebník ČNB nedokazuje, že přechod zvýší výnos každé samosprávě.

Státní přínos má další podmínky

Státní pokladna soustřeďuje hotovost, kterou jednotlivé veřejné subjekty dočasně nepotřebují. Pokud se v ní objeví nové obecní vklady, může ministerstvo lépe řídit likviditu. Peníze na spořicím účtu ale dál patří samosprávě a ta je může použít bez sjednané výpovědní doby. Stát proto nemůže považovat celý denní zůstatek za trvalý zdroj financování. Musí držet rezervu pro výběry a platby.

Právě takto omezeně popisuje možný dopad společné oznámení ČNB a ministerstva z 1. října. Ředitel odboru řízení státního dluhu Petr Pavelek v něm uvádí, že až stabilní část nově vložených peněz může v budoucnu omezit potřebu vydávat dluhopisy. Je to očekávaný mechanismus, nikoli zpráva o už snížených emisích. Každá koruna přesunutá z komerční banky do ČNB sama o sobě nepředstavuje korunu ušetřeného dluhu.

Do výpočtu by navíc vstupovaly platby ministerstva obcím podle sazby 3,70 %, náklad na držení dostupné rezervy a skutečná cena financování, které by stát jinak získal. Záleží na době, po kterou vklad zůstane, a na tom, zda nahradí krátkodobý nebo dlouhodobý dluh. Zpráva ministerstva za první tři čtvrtletí 2026 uvádí průměrný výnos 4,7 % u nově prodaných fixně úročených korunových dluhopisů. Tento historický údaj předchází spuštění spořicího účtu a vztahuje se k jinému typu financování. Porovnat jej přímo s okamžitě dostupným, proměnlivě zhodnocovaným obecním vkladem a rozdíl označit za úsporu by zkreslovalo délku i riziko financování.

Ve zveřejněných podkladech ČNB a ministerstva k 26. říjnu není údaj o počtu nově otevřených spořicích účtů, objemu peněz převedených z komerčních bank ani o jejich denní či měsíční stabilitě. Uvedená čtvrtletní zpráva končí zářím, tedy před spuštěním produktu. Z dostupných čísel nelze vyčíslit, kolik emisí bylo díky obecním vkladům nahrazeno ani jaká byla čistá úspora po zaplacení plnění a držení rezervy. Výsledná úspora na státním financování zatím není doložena.

Ověřitelné hodnocení by vyžadovalo alespoň časovou řadu nových vkladů oddělenou od peněz, které už státní pokladna spravovala. Dále by muselo ukázat nejnižší použitelnou část zůstatků, velikost likvidní rezervy a skutečné rozhodnutí o emisích v porovnatelném období. I tehdy by bylo třeba oddělit dopad obecních účtů od vývoje schodku, splátek dluhopisů a tržních sazeb. Bez tohoto rozlišení nelze obecním spořením vysvětlovat celkový pohyb státního dluhu.

Pro obecní zastupitele je proto užitečné oddělit dvě otázky. První zní, kolik může konkrétní obec získat po poplatcích a při vlastním průběhu zůstatků, aniž omezí včasné platby. Druhá se týká státu: jaký objem nových vkladů skutečně zůstane stabilní, jak velkou rezervu si pokladna ponechá a které emise kvůli tomu neuskuteční. První otázku lze posoudit z podmínek účtu a obecního cash flow. Odpověď na druhou bude vyžadovat pozdější veřejná data, nikoli samotnou nabídkovou sazbu.

Zdroje

• Ministerstvo financí: sazby peněžního plnění nahrazujícího úrok
• ČNB: spořicí účet a okruh oprávněných klientů
• ČNB: odpovědi ke zřízení a používání účtu
• ČNB a MF: oznámení o novém účtu
• ČNB: ceník účtů a plateb a ceník karet
• MF: čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu