Cestovní pojištění ke kartě vypadá jako pohodlná odpověď na jednoduchou otázku: platím kartou, mám účet nebo prémiový balíček, tak jsem na cestu pojištěný. Pro krátký nízkorizikový výjezd to může být praktický doplněk. Pro rodinnou dovolenou, drahou cestu mimo Evropu, lyžování, potápění, půjčené auto nebo dlouhý pobyt je to ale jen začátek kontroly, ne její konec.
Podstatné je, že „pojištění ke kartě” není jedna kategorie s jedním standardem. Je to pojistný produkt navázaný na bankovní kartu, účet nebo kartu určitého typu. Rozhoduje pojistitel, pojistné podmínky, okruh pojištěných osob, limit léčebných výloh, odpovědnost, zavazadla, sporty, území a maximální délka jedné cesty. Název karty nebo slovo premium samo o sobě neříká, zda bude plnit přesně ve scénáři, který klient řeší.
Česká národní banka (ČNB) u sjednávání pojištění připomíná, že distributor má klientovi sdělit informace o pojištění včetně územního rozsahu, krytých pojistných nebezpečí a výluk. V jiném upozornění ČNB zdůrazňuje, že pojistné podmínky mohou obsahovat výluky a další omezení pojistného plnění. Pro kartové cestovní pojištění je to přesně ten bod: karta je distribuční obal, ale škodní situace se posuzuje podle pojistné dokumentace.
První kontrola je limit léčebných výloh. Komerční banka u cestovního pojištění na kartě uvádí automatické krytí po překročení hranic, celosvětovou platnost a maximální délku cesty 60 až 90 dní podle typu karty. Dřívější produktová zpráva KB Pojišťovny k pojištění ke kartám uváděla léčebné výlohy až do 2,5 milionu korun. To může pro běžnou evropskou cestu působit dostatečně, ale vedle samostatných cestovních pojistek s vyššími limity je potřeba ptát se, jaké jsou skutečné náklady hospitalizace, operace, převozu nebo repatriace v konkrétní zemi.
Česká spořitelna v dokumentu k cestovnímu pojištění k platebním kartám pracuje se třemi variantami, kde léčebné výlohy dosahují 1,5 milionu, 2,5 milionu a 3,5 milionu korun. Repatriace je v přehledu samostatná položka: u nižších variant má limit, u nejvyšší varianty je uvedena bez limitu. To je důležitý rozdíl. Klient nemá kontrolovat jen řádek “léčebné výlohy”, ale i to, zda převoz nemocného nebo ostatků domů spadá pod stejný limit, vlastní sublimit, nebo jinou část pojistky.
Druhý filtr je rodina. MONETA u cestovního pojištění Komfort k debetním kartám uvádí, že kryje manžela, partnera, děti, rodiče, prarodiče a vnoučata cestující společně s držitelem karty, ale celkový počet osob cestujících společně s držitelem je omezen maximálně třemi osobami. To je typický detail, který v marketingové větě „pojištění pro celou rodinu” zanikne. Čtyřčlenná rodina, prarodič s vnoučetem nebo situace, kdy část rodiny cestuje jiným spojem, mohou vyžadovat jiné čtení než samotný držitel karty na víkendové cestě.
Třetí filtr jsou odpovědnost a zavazadla. MONETA u stejného produktu uvádí léčebné výlohy s asistencí až 15 milionů korun, zavazadla až 30 000 korun a odpovědnost do 1 milionu korun. Raiffeisenbank u cestovního pojištění NAPLNO uvádí léčebné výlohy až 8 milionů korun, odpovědnost až 5 milionů korun a storno poplatky až 30 000 korun; dokumenty k pojištění ke kartě zároveň ukazují, že konkrétní limity se liší podle varianty a karty. Tato čísla nejsou žebříček bank. Ukazují, že pojistka se skládá z několika samostatných stropů. Vysoký limit léčebných výloh neznamená automaticky vysoký limit odpovědnosti nebo zavazadel.
Čtvrtý filtr jsou sporty a činnosti. MONETA výslovně uvádí, že pojištění platí jen pro rekreační sporty uvedené ve smluvních ujednáních; mezi příklady patří běžné lyžování na vyznačených sjezdovkách, potápění pod vedením instruktora do 10 metrů nebo vysokohorská turistika a pobyt do 3 500 metrů nad mořem. To je praktická hranice: rekreační lyžování na sjezdovce není freeride, turistika do stanovené výšky není expedice a potápění s instruktorem do dané hloubky není totéž co samostatné technické potápění.
Pátý filtr je délka a území. KB u vybraných karet mluví o 60 až 90 dnech jedné cesty. Raiffeisenbank ve veřejných materiálech k NAPLNO pracuje s celosvětovým krytím u volitelného pojištění k debetní kartě, zatímco MONETA u Komfortu vymezuje “svět” s výjimkami, mezi nimi Českou republiku, Severní Koreu, Krym, Írán, Sýrii a Venezuelu. Klient proto nemá spoléhat na pocit, že “svět” znamená každý cíl. Má zkontrolovat cílovou zemi, tranzit, státní doporučení a pravidla pojistitele.
Pro spotřebitele z toho plyne jednoduchý postup. Před cestou si napsat scénář: kam jedu, na jak dlouho, kdo jede se mnou, zda cestujeme společně, co budeme dělat, jak drahá je cesta, zda vezeme drahé věci a jaký problém by byl návrat domů kvůli nemoci. Teprve potom porovnat kartu s běžným cestovním pojištěním: léčebné výlohy, repatriace, asistence, odpovědnost, zavazadla, storno, sporty, alkohol, chronické nemoci a povinnost kontaktovat asistenci.
Pro profesionály v bankách, pojišťovnách a poradenství je pointa stejně praktická. Kartové pojištění se nesmí vysvětlovat jako benefit, který “řeší cestu”. Má se vysvětlovat jako konkrétní pojistná smlouva s distribucí přes kartu. Pokud klient odchází s dojmem, že karta automaticky kryje celou rodinu, všechny sporty, libovolně dlouhou cestu a drahé škody třetím osobám, srovnání nebylo hotové.
Cestovní pojištění ke kartě tedy není špatný produkt. Je to produkt se zkratkou v názvu. Pro některé cesty je pohodlný, pro jiné může být úzký. Rozhodnutí nestojí na tom, zda je pojištění “v ceně karty”, ale zda jeho limity, výluky a definice pojištěných osob odpovídají konkrétní cestě. Karta může být dobrý začátek kontroly. Neměla by být jejím koncem.