Převod starého penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření (DPS) se často popisuje jako modernizace smlouvy. Prakticky je to ale tvrdší rozhodnutí. Účastník mění produkt s garancí nezáporného zhodnocení a některými starými nároky za produkt, který pracuje s účastnickými fondy, volbou strategie, investičním rizikem a jinou logikou výnosu. Pro část klientů může dávat smysl. Pro jinou část může být ztráta garance a starých podmínek dražší než očekávaný přínos.
Základní rozdíl je produktový, ne administrativní. Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) popisuje staré penzijní připojištění jako PP (penzijní připojištění) ve transformovaných fondech, do kterého bylo možné vstupovat do přelomu let 2012 a 2013. Nové penzijko je doplňkové penzijní spoření, tedy DPS v účastnických fondech. APS ČR zároveň uvádí, že při přechodu do nového penzijka se účastník vzdává garance nezáporného zhodnocení a také možnosti výsluhové penze. To je hlavní jádro celé volby: starý produkt drží nominální brzdu proti zápornému ročnímu výsledku, nový produkt otevírá širší investiční strategii.
Trh se tímto směrem skutečně posouvá. Ministerstvo financí v základních ukazatelích k 31. březnu 2026 uvádí celkem 3 909 740 smluv PP a DPS. Z toho 1 687 070 připadalo na penzijní připojištění a 2 222 670 na DPS. Nových smluv DPS bylo v prvním čtvrtletí 102 178, z toho 27 539 s převodem prostředků z PP. Tato čísla ukazují rozsah přesunu, ale sama neříkají, že převod je vhodný pro každého. Jsou to data o chování trhu, nikoli osobní investiční doporučení.
Pro spotřebitele je první otázka jednoduchá: co přesně opouští? Česká spořitelna - penzijní společnost u převodu na DPS upozorňuje, že účastník přichází o garanci nezáporného zhodnocení, výsluhovou penzi, pokud ji má sjednanou, možnost výběru odbytného po 12 měsících spoření a stávající podmínky pro vznik nároku na dávku. Současně upozorňuje, že hodnota prostředků v DPS může kolísat a penzijní společnost nemůže zaručit návratnost vložených prostředků. To není drobný odstavec v podmínkách. Je to popis ekonomické výměny.
Druhá otázka je, co účastník získává. DPS umožňuje umístit peníze do účastnických fondů a zvolit strategii podle rizikového profilu, horizontu a ochoty snášet kolísání. KB Penzijní společnost popisuje strategii spoření jako rozložení prostředků v účastnických fondech; její fondy se liší investičním zaměřením, rizikovostí a potenciálním výnosem. V předsmluvních informacích k DPS pak uvádí, že výkonnost účastnických fondů může růst i klesat a návratnost původně investované částky není zaručena. Pro mladšího účastníka s dlouhým horizontem může být právě toto důvod k úvaze o převodu. Pro člověka několik let před důchodem může být stejná vlastnost zdrojem rizika načasování.
Převod také není jen volba “staré versus nové”. Je to volba konkrétního nastavení. KB u převodu z PP do DPS uvádí, že od 1. ledna 2024 lze převést prostředky ze starého penzijka do DPS v rámci současné penzijní společnosti nebo přímo do jiné penzijní společnosti. Popisuje také investiční dotazník, doporučení strategie a převodní proces; u KB je podle této stránky proces převodu bezplatný a výpovědní lhůta jeden měsíc počítaná od prvního dne následujícího měsíce po sepsání žádosti. To ale neznamená, že další pohyby jsou vždy bez nákladů. Sazebník KB Penzijní společnosti platný od 1. května 2026 uvádí například poplatek 800 Kč za převod prostředků k jiné penzijní společnosti, pokud spořicí doba smlouvy o DPS nebo doba trvání smlouvy o penzijním připojištění nepřekročila 60 měsíců; zároveň uvádí, že změna strategie častěji než jednou v kalendářním roce je 0 Kč. U jiné penzijní společnosti mohou být konkrétní sazebníkové položky jiné, takže před podpisem je nutné číst aktuální sazebník a statut vybraných fondů.
Třetí vrstvou je státní podpora a vlastní příspěvek. Ministerstvo financí ve stejných datech za první čtvrtletí 2026 uvádí průměrný měsíční příspěvek účastníka 962 Kč, z toho 888 Kč u PP a 1 015 Kč u DPS. Průměrný měsíční státní příspěvek byl 137 Kč, u PP 124 Kč a u DPS 146 Kč. To je užitečný kontext, ale pro rozhodnutí o převodu není nejdůležitější průměr trhu. Důležitější je, kolik konkrétní člověk posílá, jestli má příspěvek zaměstnavatele, zda dosahuje na státní podporu podle současných pravidel a jak dlouho má peníze zůstat zainvestované.
Pro poradce a produktové manažery je podstatné, aby se převod neprodával jen jako cesta k vyšším výnosům. Správná otázka zní, zda klient rozumí tomu, že se vzdává starých práv, a zda nové riziko odpovídá jeho situaci. U transformovaného fondu může být problém nízký reálný výnos po inflaci. U účastnického fondu může být problém kolísání hodnoty v nevhodný okamžik. Ani jedna věta sama nevede k univerzálnímu závěru.
Praktický postup před převodem by měl začít inventurou smlouvy. Klient by si měl ověřit, zda má sjednanou výsluhovou penzi, jaké má nároky na dávku, jak dlouho smlouva běží, kolik posílá sám a kolik posílá zaměstnavatel. Potom má smysl porovnat novou strategii: povinný konzervativní fond, dluhopisový fond, vyvážený nebo akciový fond nejsou jen názvy. Jsou to různé kombinace rizika, očekávaného výnosu a citlivosti na tržní výkyvy. Statut a klíčové informace fondu mají být čteny před podpisem, ne až při prvním poklesu hodnoty.
Převod starého penzijka do DPS tedy není chyba ani samozřejmost. Je to výměna garance za strategii. U dlouhého horizontu může být strategická volba účastnických fondů racionální cestou, jak dát penzijním penězům šanci překonat čistě konzervativní režim. U krátkého horizontu, nízké tolerance ke ztrátě nebo hodnotných starých nároků může být rozumnější zůstat opatrný. Rozhodnutí má stát na smlouvě, sazebníku, fondech a horizontu, ne na bonusu za převod ani na obecném pocitu, že novější produkt je automaticky lepší.