Úrazové pojištění se často prodává jako srozumitelná a levnější ochrana domácnosti: stane se úraz, pojišťovna zaplatí. Jenže pro rodinný rozpočet je rozhodující jiná otázka. Nepřišel příjem kvůli úrazu, nemoci, invaliditě, pracovní neschopnosti, nebo jen kvůli tomu, že člověk dočasně nemůže dělat konkrétní práci? Úrazová pojistka odpovídá jen na část těchto scénářů.
To neznamená, že je zbytečná. Znamená to, že se nesmí číst jako náhrada životního pojištění, pojištění pracovní neschopnosti nebo vlastní rezervy. Česká národní banka (ČNB) v upozorněních k pojistným podmínkám připomíná, že smlouvy mohou obsahovat výluky a další omezení pojistného plnění a že zájemce má před podpisem číst smluvní ujednání i pojistné podmínky. U úrazového pojištění je tento princip obzvlášť důležitý, protože název produktu zní jednodušeji než skutečný rozsah krytí.
První rozdíl je mezi úrazem a nemocí. Úrazové pojištění obvykle pracuje s náhlou nahodilou událostí působící zvenčí na tělo. Nemoc, zhoršení dlouhodobého zdravotního stavu nebo komplikace předchozí diagnózy jsou jiná kategorie. ČNB v samostatném upozornění popisuje spory, kdy pojišťovna odmítá plnění s odkazem na dřívější onemocnění nebo souvislost úrazu s dřívějším zdravotním stavem. Pro klienta z toho plyne praktická kontrola: nestačí vědět, že pojistka kryje úraz. Je potřeba vědět, co pojistitel za úraz považuje a co z něj vyjímá.
Druhý rozdíl je mezi trvalým následkem a dočasným výpadkem příjmu. Trvalé následky úrazu mají pomoci v situaci, kdy po úrazu zůstane měřitelné tělesné poškození. Plnění se proto často odvíjí od procenta následků podle oceňovacích tabulek a může mít progresi. Kooperativa u pojištění trvalých následků úrazu uvádí variantu s plněním od 0,5 % tělesného poškození a progresí až ze čtyřnásobku pojistné částky; v pásmech nad 25 %, 50 % a 75 % se násobek zvyšuje. To je jiný mechanismus než měsíční příjem na účet.
Třetí rozdíl je denní odškodné. To může vypadat jako náhrada mzdy, ale obvykle se nepočítá podle skutečného příjmu domácnosti. Pracuje se sjednanou denní částkou, dobou léčení a podmínkami tabulek. Kooperativa u denního odškodného uvádí, že pokud je doba léčení podle oceňovacích tabulek alespoň osm dnů, plní za každý den léčení od prvního dne, nejvýše však za 365 dnů; vyšší násobky začínají až od delší doby léčení. Takové krytí může pomoct s náklady úrazu, ale samo o sobě neříká, zda pokryje hypotéku, nájem nebo výpadek podnikatelského příjmu.
Allianz na produktové stránce ukazuje stejný důvod, proč porovnávat rozsah, ne jen název balíčku. Základní balíčky úrazového pojištění zahrnují smrt úrazem a invaliditu úrazem, vyšší balíček přidává trvalé následky a nejširší varianta denní odškodné i hospitalizaci úrazem. Pokud tedy dvě nabídky nesou název “úrazové pojištění”, ještě to neznamená, že kryjí stejnou sadu rizik. Jedna může řešit jen katastrofický scénář, druhá i kratší léčbu a pobyt v nemocnici.
Čtvrtý rozdíl je hospitalizace. Denní dávka za pobyt v nemocnici není totéž co pracovní neschopnost. Allianz u připojištění hospitalizace uvádí plnění za každou půlnoc strávenou v nemocnici až za 730 půlnocí, s možností vyššího plnění při pobytu delším než 90 půlnocí nebo na ARO (anesteziologicko-resuscitačním oddělení) či JIP (jednotce intenzivní péče). Pro rodinu je to užitečná informace, ale pořád jde o konkrétně definovanou událost. Člověk může být týdny doma v pracovní neschopnosti, ale nebýt hospitalizovaný; opačně může být hospitalizace krátká a ekonomický dopad dlouhý.
Pátý bod jsou výluky, sporty a povolání. U úrazového pojištění bývají citlivé rizikové sporty, profesionální sport, nebezpečné činnosti, alkohol, návykové látky, úmyslné sebepoškození, porušení právních povinností nebo zdravotní stav před sjednáním. ČNB zároveň upozorňuje, že vedle výluk může pojistná smlouva obsahovat čekací dobu: událost by jinak mohla být pojistnou událostí, ale nárok vznikne až po uplynutí sjednaného období. Výluka a čekací doba nejsou totéž. Pro klienta ale mají stejný praktický důsledek v měsíci škody: peníze nemusí přijít.
Profesionálové v distribuci by z toho neměli vyvozovat jen právní poučení. Jde o produktovou vhodnost. Úrazové pojištění může být rozumný doplněk pro člověka, který chce krýt následky úrazu, sportovní rizika nebo jednorázové náklady léčby. Je slabší jako hlavní ochrana příjmu domácnosti, pokud největší hrozbou není zlomenina, ale dlouhá nemoc, invalidita z nemoci, psychická diagnóza, ztráta práce nebo podnikatelský výpadek zakázek. Tyto scénáře patří do jiné analýzy.
Praktické srovnání proto začíná tabulkou rizik, ne cenou. Do prvního řádku patří smrt úrazem. Do druhého invalidita následkem úrazu. Do třetího trvalé následky úrazu včetně prahu plnění a progrese. Do čtvrtého denní odškodné za dobu léčení, čekací nebo karenční mechanika a maximální počet dnů. Do pátého hospitalizace. Do šestého výluky podle práce, sportu a zdravotního stavu. Teprve vedle toho má smysl dát pojistné.
Domácnost by měla udělat ještě jeden test. Vezme tři scénáře: tři týdny bez práce po menším úrazu, půl roku omezení po vážnějším úrazu a trvalé snížení pracovní schopnosti. U každého scénáře si ověří, zda produkt vůbec plní, z jakého připojištění, kolik korun a kdy. Pokud odpověď stojí na slovech “asi”, “mělo by” nebo “to pojišťovna nějak posoudí”, srovnání není hotové.
Úrazové pojištění tedy není jednoduchá špatná nebo dobrá volba. Je to přesně vymezený nástroj. Dobře nastavený může doplnit rezervu a rizikové životní pojištění. Špatně pochopený může vytvořit falešný pocit, že každý výpadek příjmu je pojištěný. Rozdíl mezi těmito dvěma výsledky neleží v reklamním názvu balíčku, ale v definici úrazu, tabulkách plnění, čekacích dobách, výlukách a tom, zda pojistná částka odpovídá skutečnému cash-flow domácnosti.