Penzijní spoření se v komunikaci penzijních společností zobrazuje jako dlouhodobá cesta, na jejímž konci čeká starobní penze nebo jednorázové vyrovnání. Méně viditelný je výsluhový plán: možnost čerpat část naspořených prostředků dříve, než účastník dosáhne věku pro starobní dávku. Výsluhová penze je legální a za splnění podmínek plně v souladu s pravidly penzijního systému. Klíčové ale je vědět, co se po čerpání stane se zbylými prostředky, s nárokem na státní příspěvky, s daňovým zvýhodněním a s investičním horizontem.
Zákon o doplňkovém penzijním spoření (zákon č. 427/2011 Sb.) upravuje výplatu výsluhové penze pro doplňkové penzijní spoření v účastnických fondech. Výsluhová penze je dávka, na níž má účastník nárok při splnění podmínek: minimální doby spoření (zpravidla 10 let) a věkové hranice (zpravidla 60 let účastníka). Ministerstvo financí (MF) v přehledech třetího pilíře uvádí, že výsluhová penze je jednou z dávek, které může penzijní společnost vyplácet. Konkrétní podmínky, výše dostupné části a způsob žádosti se liší podle penzijní společnosti a platné smlouvy.
Výsluhová penze umožňuje čerpat část naspořených prostředků ještě před věkem, kdy vzniká nárok na plnou starobní penzi nebo jednorázové vyrovnání. Část prostředků tak může být dostupná dříve, aniž by se smlouva ukončovala. Zbytek prostředků dál zůstává ve fondu a může dál zhodnocovat, přijímat příspěvky a těžit ze státní podpory.
Zároveň platí omezení. Výsluhová penze se zpravidla váže na část naspořených prostředků, ne na celkový zůstatek. Penzijní společnosti stanovují, kolik procent z hodnoty účtu lze takto čerpat, přičemž pravidla se liší. Allianz penzijní společnost na svých produktových stránkách popisuje výsluhové dávky jako plnění při splnění podmínek doby spoření a věku účastníka, přičemž žádost je třeba podat příslušné penzijní společnosti v dostatečném předstihu. ČSOB Penzijní společnost v materiálech ke svým fondům uvádí, že výsluhová penze patří mezi typy dávek, které lze sjednat, a že výše a podmínky jsou uvedeny ve smlouvě a obchodních podmínkách. Základní poučka pro účastníka zní: před podáním žádosti ověřit přesná pravidla ve vlastní smlouvě.
Daňové zacházení výsluhové penze není neutrální. Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., ZDP) rozlišuje, zda jde o dávku v rámci řádného plnění smlouvy, nebo o předčasné ukončení. Výsluhová penze při splnění zákonných podmínek (tj. splněna minimální doba spoření a věková podmínka) může být považována za řádnou dávku a podléhat standardnímu daňovému režimu dávek z penzijního spoření.
Složitější situace nastává tehdy, pokud čerpání ovlivňuje nárok na daňový odpočet z minulých let. Zákon stanovuje pravidla pro tzv. dodanění: pokud smlouva skončí nebo je čerpána způsobem, který nesplňuje podmínky pro osvobození nebo zachování daňového odpočtu, může vzniknout povinnost vrátit část dříve uplatněného daňového zvýhodnění. Pravidla jsou vázána na konkrétní zákonné podmínky, které se mohou lišit pro penzijní připojištění (transformované fondy) a doplňkové penzijní spoření (účastnické fondy). Pro jistotu je proto nutné konzultovat konkrétní situaci s daňovým poradcem nebo přímo s penzijní společností.
Státní příspěvek, který se přičítá k příspěvku účastníka, má rovněž vlastní pravidla při čerpání. Pokud jsou naplněny zákonné podmínky pro výsluhovou penzi, státní příspěvek zpravidla není nutné vracet. Pokud podmínky splněny nejsou, například při předčasném ukončení smlouvy, vznik povinnosti vrátit státní příspěvek za posledních pět let je výslovně upraven zákonem. Výsluhová penze se od tohoto scénáře liší právě tím, že smlouva nezaniká.
Výsluhová penze zužuje výši prostředků, které dál pracují na důchodový cíl. Pokud účastník čerpá část zůstatku, zbývající prostředky budou mít jiný investiční horizont a jinou hodnotu, než by měly bez čerpání. Pro správné posouzení proto nestačí vědět, kolik peněz je nyní dostupných. Je nutné odhadnout, kolik by prostředky bez čerpání vyrostly do důchodového věku a zda náhrada za výpadek pocházející z jiného zdroje existuje.
Automatické snižování rizika, které penzijní společnosti nabízejí pro blížící se důchodový věk, může po čerpání výsluhové penze dávat jiný výsledek než bez čerpání. Pokud se část prostředků přesune do konzervativnějšího fondu nebo pokud zbývající horizont zkrátí dostupný čas pro rizikovější strategii, čerpání výsluhové penze mění celkový profil spoření, nejen výši na účtu.
Účastník uvažující o výsluhové penzi by měl mít zodpovězeny alespoň čtyři otázky. Za prvé: Jsou splněny zákonné podmínky pro výsluhovou penzi, tj. minimální doba spoření a věková podmínka? Za druhé: Jaká část prostředků bude po čerpání dostupná a jaká zůstane ve fondu? Za třetí: Jaký je daňový dopad čerpání a zda nevznikne povinnost vrátit část dřívějšího daňového zvýhodnění? Za čtvrté: Jaký dopad má čerpání na plánovanou výši prostředků v důchodovém věku a zda domácnost tuto ztrátu kompenzuje jinak?
Pro profesionály v bankách a penzijních společnostech je výsluhová penze příležitost, jak klientovi vysvětlit likviditní strukturu třetího pilíře. Zároveň jde o místo, kde zjednodušený prodej na principu „peníze dostanete dřív” může přikrýt složitost daňových pravidel a dopad na dlouhodobý plán. Korektní výklad výsluhové penze proto zahrnuje konkrétní smlouvu, konkrétní daňové zacházení a konkrétní výpočet zbývajících prostředků, ne jen název dávky.
Výsluhová penze je platnou součástí systému penzijního spoření. Není to trik na předčasné vybrání peněz, ale není to ani bonus bez dopadu. Je to likviditní okno s podmínkami, daňovými pravidly a vlivem na zbytek cesty ke sjednanému důchodu.