Pobočková platba zdražuje účet zdarma

Běžný účet zdarma se v českých sazebnících často chová jako digitální produkt. Vedení účtu, příchozí platby, elektronické odchozí úhrady a okamžité platby mohou být v základním balíčku bez samostatného poplatku. Jakmile ale klient zadá stejnou platbu na pobočce, přes obchodní místo nebo s pomocí bankéře, mění se z rutinní bankovní funkce na placenou obsluhu.

To je praktický rozdíl hlavně pro seniory, pečující rodiny, klienty bez chytrého telefonu a domácnosti, které banku používají jen občas. Pro banku je pobočková platba nákladově jiná než příkaz v aplikaci. Pro klienta je ale ekonomický výsledek tvrdší: nulová cena účtu se může rozbít jedním papírovým nebo asistovaným úkonem.

ČNB u informačních povinností poskytovatelů platebních služeb připomíná, že spotřebitel má dostat údaj o úplatě, při více samostatných položkách také jejich rozpis a tam, kde je to relevantní, i údaj o směnném kurzu. Sazebník proto není jen administrativní příloha ke smlouvě. Je to mapa kanálů, za které banka chce platbu.

Rozdíl je vidět na dvou aktuálních sazebnících k 5. červnu 2026:

Tabulka není hodnocení, která banka je drahá. Ukazuje mechanismus. Stejná domácí platba má jinou cenu podle toho, jestli ji klient zadá sám, nebo k ní využije obslužný kanál. U České spořitelny je digitální i bankomatové zadání standardní tuzemské úhrady zahrnuté, zatímco pobočka a telefonní bankéř stojí 125 Kč, pokud neplatí věková výjimka. U MONETA Money Bank je přímé bankovnictví a okamžitá úhrada zdarma, obchodní místo stojí 150 Kč a bankomatové zadání 50 Kč.

Pro spotřebitele je důležité nesrovnávat jen "vedení účtu zdarma". Správná otázka zní, kolik plateb se bude v měsíci zadávat mimo aplikaci. Jedna pobočková platba za rok nemusí změnit výběr banky. Jedna pravidelná pobočková platba měsíčně už dělá z bezplatného účtu službu s roční cenou v řádu stokorun až nízkých tisíců.

Typický příklad je senior, který má důchod na účtu, kartou platí málo a jednou měsíčně chce poslat peníze příbuznému nebo uhradit fakturu osobně. Pokud spadá do věkové výjimky České spořitelny, konkrétní položka se ho u standardní odchozí úhrady nedotkne. Pokud podobnou výjimku nemá, musí počítat s tím, že cena účtu neleží ve vedení, ale v asistenci.

Druhý příklad je pečující dítě, které rodiči účet spravuje na dálku. Tam se často vyplatí nastavit trvalé příkazy, inkasa, SIPO a bezpečný přístup pro digitální zadání tak, aby se pobočka používala jen pro výjimečné změny. Nejde o tlak na digitalizaci za každou cenu. Jde o to, aby rodina věděla, které úkony jsou cenově citlivé a které se dají nahradit nastavením jednou za čas.

Třetí příklad je klient, který účet používá jen jako druhý nebo záložní. U takového účtu může být pokušení neřešit sazebník vůbec, protože vedení je zdarma. Jenže právě málo používaný účet se častěji probouzí ve chvíli, kdy je potřeba mimořádná platba, změna trvalého příkazu, výpis nebo osobní asistence. Cena se potom objeví v měsíci, kdy klient očekával nulový náklad.

Pro banky a poradce je rozdíl mezi kanály komunikační problém. Reklama na účet zdarma může být fakticky pravdivá, ale bez vysvětlení scénáře je neúplná. Klient nepotřebuje slyšet jen cenu vedení. Potřebuje vědět, zda se bezplatnost týká i pobočkového zadání, telefonní asistence, papírových výpisů, hotovosti a cizích měn.

Sazebníkové položky také ukazují, že banka neoceňuje jen peněžní tok, ale způsob práce. Digitální platba je standardizovaná, samoobslužná a levná na zpracování. Pobočková platba zabírá čas pracovníka, vyžaduje kontrolu identity, zadání příkazu a často i vysvětlení. Poplatek je tedy cenou za asistenci, ne jen za samotný převod peněz.

To ale neznamená, že má každý klient přejít do aplikace bez ohledu na bezpečnost a schopnosti. U zranitelných klientů může mít osobní obsluha hodnotu, protože snižuje riziko chyby, podvodu nebo špatně pochopené instrukce. Právě proto je lepší mluvit o vědomé ceně než o skrytém trestu. Pokud klient asistenci potřebuje, má být položka předem známá a zahrnutá do rozhodnutí o účtu.

Praktický kontrolní seznam má pět otázek. Kolik odchozích plateb zadává klient měsíčně? Kolik z nich dokáže zadat bezpečně elektronicky? Má banka věkovou, produktovou nebo jinou výjimku? Kolik stojí zřízení a změna trvalého příkazu, inkasa nebo SIPO mimo digitální kanál? A kdo bude účet obsluhovat, pokud klient onemocní nebo ztratí přístup k aplikaci?

U domácnosti, která všechny běžné platby zadává v mobilu, bude pobočkový poplatek jen okrajovou položkou. U domácnosti, která pobočku používá jako hlavní bankovní rozhraní, může být rozhodující cenou celého účtu. Bezplatný účet tak nekončí u řádku "vedení". Končí až u otázky, zda klient používá přesně ten kanál, pro který je bezplatnost nastavena.

Zdroje

• ČNB, "Informační povinnosti poskytovatele platebních služeb": poskytovatel má spotřebiteli dát údaj o úplatě, rozpis samostatných položek a tam, kde to připadá v úvahu, údaje o úrokových sazbách a směnných kurzech. https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/ochrana-spotrebitele/informacni-povinnosti/
• Česká spořitelna, "Ceník pro Plus účet", účinnost od 2. 6. 2025: elektronické odchozí úhrady v Kč v ČR a v EUR v EHP včetně instantních plateb v základním balíčku; standardní odchozí úhrada přes telefonního bankéře nebo pobočku 125 Kč; cena se neúčtuje klientovi, který transakci provádí a je mu 70 a více let. https://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informace-Produkty/Sazebnik/Produktove_sazebniky/cenik_plus_ucet.pdf
• MONETA Money Bank, "Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele", platnost od 1. 10. 2025: jednorázová a okamžitá úhrada přes Internet Banku, Smart Banku nebo nepřímé zadání zdarma; odchozí úhrada na obchodním místě 150 Kč; odchozí úhrada přes bankomat MONETA Money Bank 50 Kč. https://www.moneta.cz/documents/20143/11740785/mmb-sazebnik-platebni-a-neplatebni-sluzby-fon-01102025.pdf