Sponsored

Povodňová zóna zvyšuje pojistku domu

Mnoho lidí očekává, že u pojištění domu půjde hlavně o jednu položku: roční pojistné. V praxi je to kombinace více faktorů, z nichž pro bydlení bývá nejcitelnější ta spojená s lokalitou. Pokud má nemovitost vyšší rizikovou expozici vůči povodni nebo záplavě, pojišťovna to nejčastěji přepočítává dvěma cestami: vyšším cenováním a úpravou rozsahu krytí.

Povodňová zóna není sama o sobě automatickým důvodem pro „drahý“ produkt, je to ale vstupní parametr underwritingového modelu. Podle metodiky ČNB při ochraně spotřebitele pojišťovnu zajímá především to, zda mají klienti před podpisem jasnou dokumentaci a realistický popis rizik. Prakticky to znamená, že pojistitel nesmí jen slibně tvrdit, že „je to pokryto“, ale musí doložit, co je v dokumentaci jako pojistné nebezpečí a jaké výluky platí. Pokud je lokace citlivá, nejčastěji se mění následující řádky, ne jen sazba:

Důležité je, že dražší sazba neznamená automaticky vždy lepší klid. Vysvětlení musí být čtené napříč tabulkou rizik, ne jen reklamním slovem „povodeň zahrnuta“.

Kdy zóna reálně zvyšuje náklad o řád

Účinek se projeví nejvíc tam, kde se kumuluje několik faktorů:

  1. starší dům s nižší odolností proti vodě,
  2. menší přístup k odvodu vody,
  3. vyšší frekvence lokálních událostí dle map a dat,
  4. vysoká pojistná částka stavby i domácnosti.

Česká asociace pojišťoven zveřejňuje povodňové mapy jako informativní pomůcku. Jde o vstup pro pojišťovny i klienta, ne o přímé rozhodnutí o cennosti ceny, ale o signál pro další analýzu. Pokud má objekt umístění v rizikovějším pásmu, může to přimět pojišťovnu zapracovat do sazebníku vyšší cenu nebo samostatnou podmínku.

Je důležité odlišit dva přístupy, se kterými se v praxi setkáváte:

U majetkového pojištění domu je tento rozdíl zásadní. Může nastat, že varianta se zdánlivě „nižší sazbou“ má v rozhodujícím scénáři nižší limit nebo vyšší spoluúčast.

Co to znamená u konkrétní tabulky pojištění

V praxi je nejčastější návod spotřebitele ten chybný: porovnávat jen cenu. U povodňového tématu funguje opačný test:

Přijatelný výsledek testu není „nejmenší roční částka“, ale přiměřená ochrana pro pravděpodobný scénář:

Čím vyšší je rizikovost polohy, tím víc dává smysl rozlišit, zda klient hledá:

Finančně dává smysl si do rozpočtu doplnit i položku prevence. Pokud smlouva obsahuje preventivní povinnosti (zádrž vody, úprava odvodnění, technologie odvodnění, požární a vodní bariéry), může se to v delším horizontu vrátit v nižším rizikovém kroku. Jde ale o oddělené rozhodnutí od samotné pojišťovací ceny.

Jak to hlídat doma: tři kroky před obnovou smlouvy

  1. Ověřte aktuální adresu v povodňové mapě a v dokumentaci poskytovatele – nejde jen o „vypadá to modře, nebo ne“, ale o rozhodnutí, kde je hranice lokace a odvodnění.
  2. Nechejte si explicitně napsat, zda je povodeň/výskyt záplavy v základním rozsahu, nebo v připojištění.
  3. Zkontrolujte, zda je pro váš profil domu nastavený limit dostatečný nejen na stavbu, ale i na stav hodnoty domácnosti, protože voda může uplatnit oba články škody.

U pojišťovacích dokumentů není nic špatně na tom, když první řádek obsahuje „nižší sazbu“. Špatně je tehdy, když nižší sazba není doplněna srozumitelným vysvětlením rozsahu a výluk. U klienta, který kupuje nemovitost nebo bere hypotéku, je lepší vědět, že je dražší varianta „jen o 4 000 Kč“ ale bez sublimitů kryje problém lépe než levnější varianta, která při vodní události vyžaduje výrazné spoluúčasti.

Co si z toho odnést

Povodňová zóna sama o sobě neposílá jediný automatický signál „pojistka se zdvojnásobí“. Signál je ale kombinovaný: čím vyšší expozice, tím přesnější musí být nastavení celého produktu. Když klient sleduje jen jednu číslici pojistného, často se stane, že šetří tam, kde je třeba doplatit.

Při rozhodování proto platí jednoduché pravidlo pro spotřebitelskou i profesionální praxi:

Teprve když projdou všechny tři kroky, je pojištění domu finančně srovnatelné.

Zdroje

Tomáš Horák

Contributing writer at Clarqo.