RPSN půjčky ukáže cenu lépe než splátka

Měsíční splátka je číslo, podle kterého se půjčka nejčastěji prodává i odmítá. Domácnost hned vidí, zda se částka vejde do rozpočtu. Jenže právě tady vzniká největší riziko špatného srovnání. Splátku lze snížit prodloužením splatnosti, odložením části ceny do poplatku nebo navázáním úvěru na doplňkovou službu. Úvěr potom vypadá snesitelně po měsících, ale draze v celku.

RPSN tento pohled opravuje. Česká národní banka vysvětluje roční procentní sazbu nákladů jako ukazatel celkových nákladů spotřebitelského úvěru vyjádřených ročním procentem z celkové výše úvěru. Smyslem je umožnit objektivnější porovnání nabídek, protože samotná úroková sazba nepostihuje všechny náklady, které musí spotřebitel za úvěr zaplatit. ČNB mezi náklady uvádí například poplatky za posouzení žádosti nebo poplatky spojené s uzavřením smlouvy.

Zákon o spotřebitelském úvěru pracuje se stejnou logikou. Pro výpočet RPSN se používají celkové náklady spotřebitelského úvěru, nikoli pouze úrok. Do nákladů se podle zákonných pravidel započítávají také doplňkové služby, pokud je jejich uzavření podmínkou získání úvěru nebo získání úvěru za nabízených podmínek. Typickým praktickým sporem proto nebývá jen výše sazby, ale otázka, zda byly do ceny správně zahrnuty poplatky, povinné pojištění nebo jiné platby související s úvěrem.

Finanční arbitr k tomu provozuje veřejný kalkulátor RPSN. Popisuje ho jako nástroj pro spotřebitelské úvěry podle zákona č. 257/2016 Sb. a připomíná, že poskytovatel nebo zprostředkovatel musí spotřebitele s RPSN seznámit před uzavřením smlouvy. Údaj o RPSN je zároveň povinnou náležitostí smlouvy. To je důležité i pro profesionály v bankách a poradenství: RPSN slouží jako základní kontrolní údaj pro předsmluvní debatu, ne jako dekorace v dokumentaci.

Rozdíl mezi splátkou a cenou jde ukázat na jednoduchém modelu. Domácnost si půjčuje 100 000 Kč. Varianta A má pevnou sazbu 9 % ročně a splatnost 36 měsíců. Měsíční splátka vychází zhruba na 3 180 Kč a celkem zaplaceno asi na 114 480 Kč. Varianta B má stejnou sazbu, ale splatnost 72 měsíců. Měsíční splátka klesne přibližně na 1 803 Kč, celkem zaplaceno však stoupne na 129 816 Kč. Nižší splátka tedy kupuje čas, ne automatickou úsporu.

Druhá dvojice modelů ukazuje jinou chybu: honbu za nižší sazbou bez kontroly poplatku. Úvěr s 6% sazbou a jednorázovým poplatkem 5 000 Kč může při roční splatnosti vyjít dráž než úvěr s 9% sazbou bez poplatku. Čistá splátka je u levnější sazby nižší, ale poplatek se proti krátkému horizontu rozpustí velmi rychle. RPSN má právě takovou konstrukci zachytit; u krátkých úvěrů je jednorázový poplatek výraznější než u dlouhých.

Třetí model přidává pojištění schopnosti splácet. Pokud je pojištění dobrovolné, má se posuzovat jako samostatná pojistná volba: krytí, výluky, čekací doby, cena. Pokud je ovšem podmínkou získání úvěru nebo lepší nabízené sazby, vstupuje do ekonomiky úvěru přímo. V modelu 350 Kč měsíčně přidá za tři roky 12 600 Kč. Splátka úvěru může zůstat opticky stejná, ale celkový peněžní tok domácnosti se změní.

Reprezentativní příklady bank potvrzují, že splátka, RPSN a celková splatná částka musí být čteny společně. Air Bank u velké půjčky uvádí úvěr 300 000 Kč, základní pevnou sazbu 8,40 %, RPSN 8,74 %, měsíční splátku 3 717 Kč a celkem zaplaceno 445 959 Kč ve 120 splátkách; při bonusové sazbě 7,40 % uvádí RPSN 7,67 % a celkem 418 182 Kč. MONETA u Expres půjčky ve svém reprezentativním příkladu uvádí měsíční splátku 1 237,62 Kč a RPSN 4,49 %. Tato čísla nejsou individuální nabídka pro každého klienta, ale dobře ukazují, jak banky povinně skládají sazbu, splátku a celkovou částku do jednoho obrazu produktu.

Pro spotřebitele z toho plyne jednoduché pravidlo: splátka řeší přežití měsíce, RPSN a celkem zaplaceno řeší cenu rozhodnutí. Když jsou dvě nabídky postavené na stejné částce a stejné splatnosti, RPSN je dobrý první filtr. Když se liší splatnost, poplatky, pojištění nebo způsob čerpání, je potřeba porovnání narovnat. Jinak může vyhrát úvěr, který jen rozloží cenu do delšího kalendáře.

Checklist před podpisem by měl mít šest položek. Za prvé RPSN pro konkrétní nabídku, ne reklamní sazbu "od". Za druhé celkovou částku splatnou spotřebitelem. Za třetí všechny jednorázové a pravidelné poplatky. Za čtvrté pojištění: zda je dobrovolné, povinné, nebo podmínkou lepší ceny. Za páté pravidla předčasného splacení, mimořádné splátky a sankce při prodlení. Za šesté rozpočtový test, zda splátka obstojí i při výpadku příjmu nebo růstu běžných výdajů.

Pro profesionální praxi je nejbezpečnější vysvětlovat půjčku ve třech vrstvách. První je likvidita: kolik klient zaplatí měsíčně. Druhá je cena: kolik vrátí celkem a jaká je RPSN. Třetí je flexibilita: co se stane při předčasném splacení, refinancování, prodlení nebo zrušení doplňkové služby. Teprve dohromady tyto vrstvy ukážou, zda úvěr řeší potřebu za přiměřenou cenu, nebo jen přesouvá problém do delšího dluhu.

RPSN tedy funguje jako obranný ukazatel. Neodpoví samo na otázku, zda si domácnost má půjčit. Umí ale odhalit, kdy nízká splátka vzniká hlavně delší splatností, kdy nízká sazba skrývá poplatek a kdy doplňkové náklady mění reálnou cenu úvěru. Při rozhodování o půjčce patří vedle splátky vždy ještě dvě čísla: RPSN a celkem zaplaceno.

Zdroje

• ČNB: Co je ukazatel RPSN
• ČNB: zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru
• Finanční arbitr: Kalkulátor RPSN
• Air Bank: Reprezentativní příklad půjčky
• MONETA Money Bank: Reprezentativní příklad Expres půjčky