Sponsored

Rizikové profese dostaly příspěvek, ne výnos

Od ledna 2026 přibyl vybraným zaměstnancům v rizikové práci nový penzijní nárok. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí musí zaměstnavatelé přispívat lidem, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Příspěvek má jít na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. To je pro dotčené zaměstnance důležitá změna, ale není to totéž jako zajištěný výnos.

Zákon řeší vstup peněz do třetího pilíře. Neřeší, v jakém fondu budou peníze ležet, jaký bude horizont zaměstnance, jakou volatilitu unese účastnický fond ani zda stará smlouva odpovídá dnešním pravidlům státní podpory. Praktická otázka proto není jen „mám nárok?“, ale také „kam přesně bude příspěvek posílán a co se s ním bude dít dalších deset, dvacet nebo třicet let?“.

Nárok se nevztahuje na každou nepohodlnou práci. MPSV ve své Q&A k zákonu č. 324/2025 Sb. uvádí, že právo na povinný příspěvek mají zaměstnanci vykonávající práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celkovou fyzickou zátěž při dynamické práci velkými svalovými skupinami. O zařazení práce do třetí kategorie pro daný faktor rozhoduje krajská hygienická stanice. Pro zaměstnance je to podstatné: nestačí pocit, že práce je těžká. Musí existovat formální zařazení.

Druhá hranice je měsíční. Základní podmínkou podle MPSV je, že zaměstnanec v kalendářním měsíci odpracuje alespoň tři směny rizikové práce. Směna se počítá tehdy, když rizikovou práci vykonává po převážnou část směny, tedy déle než polovinu. Delší nebo kratší směny se přepočítávají poměrně po osminách. Zaměstnanec navíc musí právo na příspěvek u zaměstnavatele uplatnit a oznámit údaje ke svému penzijnímu připojištění nebo doplňkovému penzijnímu spoření. Právo pak vzniká od začátku následujícího kalendářního měsíce.

Výše příspěvku je mechanická: 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance na pojistné na sociální zabezpečení. V příkladu MPSV vychází při vyměřovacím základu 25 000 Kč povinný příspěvek 1 000 Kč. Při vyměřovacím základu 60 000 Kč vychází 2 400 Kč. Pro domácnost nejde o drobnou částku, zvlášť pokud se opakuje každý měsíc. Přesto je důležité nepřičítat jí vlastnosti, které nemá. Příspěvek zvyšuje pravidelný vklad, ale nezbavuje účastníka investičního a produktového rozhodnutí.

MPSV zároveň jasně omezuje, kam lze peníze posílat. Povinný příspěvek platí zaměstnavatel na zaměstnancem určené penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Nejde ho poslat na dlouhodobý investiční produkt, soukromé životní pojištění ani jiný finanční produkt. Tím se liší od širší debaty o spoření na stáří, kde lidé často porovnávají DPS, DIP, životní pojištění a vlastní investiční účet. Pro povinný příspěvek je volba užší.

Tato užší volba má jednu praktickou komplikaci. Staré penzijní připojištění a nové doplňkové penzijní spoření nejsou stejný produkt. Ministerstvo financí v datech za první čtvrtletí 2026 připomíná, že nové smlouvy penzijního připojištění bylo možné uzavírat jen do 30. listopadu 2012; dnes trh stojí hlavně na doplňkovém penzijním spoření. Ke konci března 2026 evidovalo MF dohromady 3 909 740 smluv PP a DPS, z toho 1 687 070 v penzijním připojištění a 2 222 670 v DPS. U smluv s vedenými příspěvky zaměstnavatele bylo celkem 1 736 957 smluv, přičemž DPS už převážilo nad PP.

Pro člověka, který má starou smlouvu, tedy první kontrolní otázka zní, zda chce příspěvek nechat téct do transformovaného fondu, nebo řešit přechod do DPS. Transformovaný fond má jinou konstrukci než účastnické fondy v DPS. U delšího horizontu může být příliš konzervativní, u kratšího horizontu může naopak nižší kolísání dávat větší smysl. Clarqo zde nevybírá fond ani penzijní společnost; podstatné je, že nová povinná platba nezrušila rozdíl mezi produktem, strategií a horizontem.

Další kontrolní bod je vlastní úložka zaměstnance. Povinný příspěvek zaměstnavatele může fungovat jako silný vstup do spoření, ale státní podpora se stále počítá podle příspěvku účastníka. Ministerstvo financí od 1. července 2024 nastavilo státní příspěvek v rozmezí 500 až 1 700 Kč měsíčně jako 20 % vkladu účastníka; pod 500 Kč státní příspěvek nenáleží a od 1 700 Kč činí 340 Kč. Změnu příspěvku je nutné komunikovat s penzijní společností, nestačí začít posílat jinou částku. Zaměstnavatelský příspěvek proto sám o sobě neodpovídá na otázku, zda zaměstnanec využívá vlastní příspěvek a státní podporu efektivně.

Daňová hranice je samostatné téma pro mzdy a HR. MPSV ve své Q&A uvádí, že limit 50 000 Kč pro daňově osvobozené benefity je společný pro povinný příspěvek i dobrovolné benefity zaměstnavatele na ostatní daňově podporované finanční produkty. Pokud zaměstnavatel už dříve platil dobrovolný příspěvek na PP nebo DPS a částka je alespoň stejně vysoká jako nová povinnost, může tím povinnost splnit. Musí ale rozlišit, která část je povinný příspěvek a která dobrovolný benefit, protože se k nim vážou různé právní důsledky a evidence.

Pro zaměstnance z toho plyne jednoduchý kontrolní seznam bez marketingové zkratky. Nejprve ověřit, zda práce skutečně spadá do příslušné třetí kategorie a zda v měsíci vzniká nárok přes směny. Potom u zaměstnavatele nárok uplatnit a dodat údaje o PP nebo DPS. Následně zkontrolovat, jestli peníze míří do vhodné smlouvy, jaký fond je zvolen, kolik člověk posílá sám a zda jeho vlastní příspěvek odpovídá pravidlům státní podpory.

Nový příspěvek je finančně významný hlavně proto, že přidává pravidelný peněžní tok lidem, jejichž práce má vyšší zdravotní náročnost. Jeho slabina je ale stejná jako u celého třetího pilíře: dlouhodobý výsledek nevznikne z názvu produktu. Vznikne z výše vkladů, délky spoření, nákladů, fondu a disciplíny. Zákon zaměstnanci otevřel nový zdroj příspěvku. Výnos zůstává na nastavení produktu.

Zdroje

Tomáš Horák

Contributing writer at Clarqo.