Sponsored

Český třetí pilíř se v datech Ministerstva financí tváří stabilněji, než ve skutečnosti je. Základní ukazatele k 31. březnu 2026 uvádějí dohromady 3 909 740 smluv penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Proti konci roku 2025 jde jen o mírný pokles z 3 913 659 smluv. Takové číslo ale zakrývá důležitější pohyb: staré penzijní připojištění dál ubývá, nové doplňkové penzijní spoření roste a průměrný příspěvek účastníka zůstává klíčovým praktickým testem celého produktu.

Ministerstvo odděluje penzijní připojištění, tedy transformované fondy, od doplňkového penzijního spoření. V prvním čtvrtletí 2026 klesl počet smluv penzijního připojištění na 1 687 070. Doplňkové penzijní spoření naopak vzrostlo na 2 222 670 smluv. Ve srovnání s koncem roku 2025 to znamená pokles PP o 62 527 smluv a růst DPS o 58 608 smluv. Trh se tedy neposouvá hlavně tím, že by dramaticky přibýval počet účastníků celého třetího pilíře. Posouvá se strukturou uvnitř něj.

To je důležité pro banky, penzijní společnosti i poradce. Počet smluv je snadno komunikovatelné číslo, ale pro domácnost neříká mnoho o budoucí penzijní rezervě. Smlouva s nízkým příspěvkem, nevhodně zvoleným fondem nebo bez pravidelného navyšování může vypadat administrativně stejně jako smlouva, která se skutečně podílí na dlouhodobé tvorbě kapitálu. Pro spotřebitele je proto relevantnější otázka, kolik reálně posílá a zda tato částka odpovídá cíli, věku a investičnímu režimu.

Právě zde jsou data MF výmluvná. Průměrný měsíční příspěvek účastníka činil v prvním čtvrtletí 2026 celkem 962 Kč. U penzijního připojištění to bylo 888 Kč, u doplňkového penzijního spoření 1 015 Kč. DPS tedy v průměru nese vyšší vlastní úložku než staré PP, ale rozdíl není tak velký, aby sám o sobě řešil penzijní mezeru domácností. Navíc jde o průměr za celé období a za celý trh, nikoli o doporučenou částku pro konkrétního klienta.

Reforma státní podpory dělá z výše příspěvku ještě ostřejší filtr. Ministerstvo financí při změnách od července 2024 uvedlo, že minimální příspěvek účastníka pro nárok na státní příspěvek stoupl a maximální státní příspěvek je navázán na vyšší měsíční úložku než před reformou. Jinými slovy: pasivně držená smlouva s nízkou platbou už může mít jinou ekonomiku než před několika lety. U části účastníků proto není hlavní otázkou, zda mají penzijní produkt, ale zda jejich nastavený příspěvek vůbec odpovídá dnešním pravidlům podpory a jejich vlastnímu investičnímu cíli.

Objem účastnických příspěvků v prvním čtvrtletí 2026 dosáhl podle MF 10,827 miliardy Kč. Z toho 4,147 miliardy Kč směřovalo do PP a 6,680 miliardy Kč do DPS. Meziroční srovnání ukazuje, že objem vlastních příspěvků roste proti prvnímu čtvrtletí 2025, kdy celkově činil 10,270 miliardy Kč. Znovu ale platí, že objem trhu není totéž co kvalita individuální smlouvy. Vyšší agregovaná částka může vzniknout růstem příspěvků aktivních klientů, přechodem do DPS i změnou struktury účastníků. Bez pohledu na fond, věk a cílový horizont se z ní nedá vyvodit, zda konkrétní člověk spoří dost.

Penzijní společnosti budou přirozeně zdůrazňovat růst DPS. Je to produkt po reformě, umožňuje účastnické fondy a pro dlouhý horizont může být relevantnější než transformovaný fond s garancí nezáporného zhodnocení. Ale ani přechod do DPS není automaticky správná odpověď pro všechny. Účastník blízko důchodu může řešit volatilitu jinak než třicátník. Člověk s minimální rezervou mimo penzijní systém by neměl zaměňovat dlouhodobé spoření za likvidní pohotovostní fond. A klient s vysokým příspěvkem zaměstnavatele bude počítat jinou ekonomiku než člověk, který posílá jen vlastní peníze.

Data k zaměstnavatelským příspěvkům proto stojí za samostatnou pozornost. MF uvádí, že smluv s vedenými příspěvky zaměstnavatele bylo ke konci prvního čtvrtletí 2026 celkem 1 736 957. Z toho 794 509 připadalo na PP a 942 448 na DPS. Proti konci roku 2025 tak počet těchto smluv vzrostl o 13 814, přičemž u DPS přibylo 42 626 a u PP naopak ubylo 28 812. Zaměstnavatelský příspěvek je pro domácnost často nejčitelnější část ekonomiky produktu: nejde o výnos fondu, ale o dodatečný vstup peněz. Ani ten však neomlouvá nevhodně nastavený fond nebo příliš nízkou vlastní úložku, pokud cílem má být významnější penzijní rezerva.

Státní příspěvky poukázané za první čtvrtletí dosáhly podle MF 1,533 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek činil 137 Kč, z toho 124 Kč u PP a 146 Kč u DPS. Tato čísla pomáhají odlišit podporu od výsledku. Státní příspěvek zlepšuje vstupní matematiku, ale sám nevytváří dostatečnou rezervu na stáří, pokud je vlastní příspěvek nízký a horizont dlouhý. Pro poradenskou praxi je proto nebezpečné prodávat třetí pilíř jen přes státní podporu. Spotřebitel si potřebuje spočítat celkovou měsíční částku, investiční složení a pravděpodobnou délku spoření.

Z dat zároveň nelze vyčíst výnosnost jednotlivých účastnických fondů ani vhodnost konkrétní strategie. MF publikuje agregovanou tabulku za celý systém. Neříká, zda jeden fond překonal druhý, jaké měl náklady nebo jakou volatilitu podstoupil. To je důležitá hranice interpretace. Profesionálové by z těchto čísel neměli dělat výkonnostní argument pro konkrétní penzijní společnost. Spotřebitel by je měl číst jako mapu chování trhu, ne jako žebříček produktů.

Praktický závěr je méně pohodlný než jednoduché dělení na ty, kdo penzijní produkt mají, a ty, kdo ho nemají. Nejprve je potřeba vědět, zda smlouva leží v PP nebo DPS. Potom zkontrolovat měsíční příspěvek účastníka, příspěvek zaměstnavatele a nárok na státní podporu podle současných pravidel. Teprve potom dává smysl řešit fondovou strategii, riziko a případnou kombinaci s DIP nebo běžným investičním účtem.

První čtvrtletí 2026 tak neukazuje trh, kde by hlavním příběhem byl počet smluv. Ukazuje trh, ve kterém se smlouvy pomalu přesouvají do DPS a kde průměrná vlastní úložka stále rozhoduje o tom, zda produkt bude jen administrativní položkou v osobních financích, nebo skutečnou rezervou na stáří.

Zdroje

Tomáš Horák

Contributing writer at Clarqo.