Penzijní spoření má v roce 2026 dvě hlavní státní pobídky, které se často pletou dohromady. První je měsíční státní příspěvek. Ten míří na pravidelnou úložku a po změnách účinných od července 2024 vrcholí při vlastním příspěvku 1 700 Kč měsíčně. Druhá pobídka je daňový odpočet. Ten se u účastníků, kterým nebyl přiznán starobní důchod, počítá až z částek nad hranicí spojenou s maximálním státním příspěvkem, tedy nad 1 700 Kč měsíčně.
Pro domácnost z toho plyne jednoduchý důsledek: vklad do 1 700 Kč měsíčně řeší hlavně státní příspěvek, zatímco daňová úspora začíná až nad touto hranicí. Kdo posílá 1 000 Kč měsíčně, má produkt a státní podporu, ale nevytváří si prostor pro daňový odpočet. Kdo posílá 2 500 Kč měsíčně, má vedle státního příspěvku i 800 Kč měsíčně, tedy 9 600 Kč ročně, které mohou při splnění podmínek snížit základ daně.
Ministerstvo financí uvádí, že od 1. července 2024 stát přidává u úložky mezi 500 a 1 700 Kč vždy 20 % vkladu účastníka. Při 500 Kč měsíčně jde o 100 Kč, při 1 000 Kč o 200 Kč a při 1 700 Kč nebo vyšším vkladu o maximálních 340 Kč měsíčně. Nad 1 700 Kč se státní příspěvek dál nezvyšuje. Právě nad touto hranicí začíná druhá vrstva podpory: část vlastního příspěvku použitelná pro daňový odpočet.
Finanční správa ve svých otázkách a odpovědích pro zdaňovací období 2026 potvrzuje, že účastníci III. penzijního pilíře bez přiznaného starobního důchodu mohou od základu daně odečíst pouze částky přesahující 1 700 Kč měsíčně. Současně platí souhrnný roční limit 48 000 Kč za všechny daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče. Limit se tedy nedívá jen na penzijko. Sdílí se s dlouhodobým investičním produktem, životním pojištěním splňujícím daňové podmínky a dalšími podporovanými produkty podle zákona.
Model ukazuje, proč daňový odpočet mění hlavně vyšší vlastní úložky. Při 1 700 Kč měsíčně zaplatí účastník za rok 20 400 Kč a získá maximální státní příspěvek 4 080 Kč ročně. Daňový odpočet z vlastních příspěvků ale nevzniká, protože celý vklad leží do hranice pro maximální státní podporu. Při 2 500 Kč měsíčně zaplatí účastník 30 000 Kč ročně. Státní příspěvek zůstává 4 080 Kč, daňově odečitatelná část činí 9 600 Kč. U sazby daně 15 % to znamená snížení daně o 1 440 Kč za rok.
Při 3 700 Kč měsíčně je vlastní roční vklad 44 400 Kč. Státní příspěvek stále činí 4 080 Kč ročně, protože maximální státní podpora už byla dosažena. Pro daňový odpočet se počítá 2 000 Kč měsíčně, tedy 24 000 Kč ročně. U patnáctiprocentní sazby daně odpovídá úspora 3 600 Kč. Při 5 700 Kč měsíčně se daňově započte 4 000 Kč měsíčně, tedy 48 000 Kč ročně. To je plný společný limit a při sazbě 15 % odpovídá snížení daně o 7 200 Kč.
Vyšší příjmové pásmo může měnit hodnotu odpočtu. Odpočet snižuje základ daně, takže jeho konečný dopad závisí na tom, jakou sazbou by se daná část základu danila. Pro většinu modelových rozpočtů dává smysl počítat s 15 %, u vysokých příjmů může část základu spadat do vyšší sazby. Článek proto používá 15% model jako konzervativní orientaci, ne jako individuální daňový výpočet pro každou domácnost.
Samostatnou vrstvou je příspěvek zaměstnavatele. Ten se nepočítá jako vlastní příspěvek účastníka pro státní příspěvek ani pro jeho osobní daňový odpočet. Pro zaměstnance jde o benefit s vlastním daňovým režimem. Finanční správa uvádí, že příspěvky zaměstnavatele na daňově podporované produkty spoření na stáří jsou u zaměstnance osvobozené do souhrnného limitu 50 000 Kč ročně. Pokud příspěvky zaměstnavatele tento limit překročí, nadlimitní část se připočítá ke zdanitelné mzdě a vstupuje i do odvodů.
Od roku 2026 přibyl ještě zvláštní případ pro vybrané rizikové profese. Ministerstvo financí popisuje zákon č. 324/2025 Sb., podle něhož mají zaměstnavatelé povinnost platit povinný příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnancům vykonávajícím stanovenou rizikovou práci. Výše povinného příspěvku činí 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance pro sociální zabezpečení. I tento povinný příspěvek se podle Finanční správy započítává do ročního limitu 50 000 Kč pro osvobození zaměstnavatelských příspěvků.
Pro klienta je proto potřeba oddělit tři peněžní proudy. Vlastní příspěvek do 1 700 Kč měsíčně vytváří nárok na státní příspěvek, pokud splňuje zákonné podmínky. Vlastní příspěvek nad 1 700 Kč měsíčně může vytvářet daňový odpočet, nejvýše však v souhrnném limitu 48 000 Kč ročně za podporované produkty. Příspěvek zaměstnavatele je třetí zdroj peněz a má vlastní limit 50 000 Kč pro osvobození u zaměstnance.
Toto členění je důležité i při porovnání penzijka s DIP nebo životním pojištěním. Pokud má člověk například DIP, kam posílá 24 000 Kč ročně jako daňově podporovaný produkt, zbývá mu z ročního limitu pro odpočty už jen 24 000 Kč na penzijko a další produkty. Plná měsíční úložka 5 700 Kč do penzijka by pak sama o sobě vytvořila 48 000 Kč odečitatelných příspěvků, ale část limitu už by byla obsazená jiným produktem. Daňová podpora se v takové situaci musí skládat napříč produkty, ne sčítat nad limit.
Starobní důchodci mají po červenci 2024 odlišnou logiku. Ministerstvo financí připomnělo, že poskytování státního příspěvku účastníkům s přiznaným starobním důchodem skončilo. Finanční správa k tomu uvádí, že starobní důchodci mohou za rok odečíst své vlastní vklady do zákonného limitu 48 000 Kč, protože se na ně omezení navázané na státní příspěvek neuplatní. Prakticky tedy řeší spíš daňový režim a likviditu produktu než měsíční státní příspěvek.
Penzijko proto nelze hodnotit jen podle jedné pobídky. Pro nižší vlastní úložku hraje hlavní roli státní příspěvek. Pro vyšší úložku přibývá daňový odpočet, jehož efekt se projeví až v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání. Pro zaměstnance s benefitem od firmy vstupuje do výpočtu ještě zaměstnavatelův příspěvek a jeho samostatný limit. Dobrý rozpočet proto nezačíná otázkou, kolik „stát přidá“ celkem, ale rozpisem: vlastní vklad do 1 700 Kč, vlastní vklad nad 1 700 Kč, roční odpočet, očekávaná daňová sazba, příspěvek zaměstnavatele a možnost peníze dlouhodobě nechat v produktu.
Zdroje
- Finanční správa, Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za zdaňovací období 2025 a pro zdaňovací období 2026: https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/zamestnanci-zamestnavatele/dotazy-a-odpovedi/2026/aktualni-dotazy-a-odpovedi-k-dani-z
- Ministerstvo financí ČR, Změny státního příspěvku ve III. penzijním pilíři: https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2024/zmeny-statniho-prispevku-ve-iii-penzijnim-piliri-56059
- Ministerstvo financí ČR, Dlouhodobý investiční produkt a daňová podpora produktů spoření na stáří od 1. 1. 2024: https://mf.gov.cz/cs/financni-trh/ochrana-spotrebitele/aktuality/2024/dlouhodoby-investicni-produkt-a-danova-podpora-pro-54732
- Ministerstvo financí ČR, Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří pro vybrané rizikové profese: https://mf.gov.cz/cs/financni-trh/soukrome-penzijni-systemy/iii-pilir-doplnkove-penzijni-sporeni-a-p/povinny-prispevek-zamestnavatele-na-produkty-spore
- Asociace penzijních společností ČR, Co je penzijko: https://apscr.cz/co-je-penzijko
Discussion
Sign in to join the discussion.
No comments yet. Be the first to share your thoughts.